|
|
Postavení ekologických zemědělských podniků v podmínkách ČR
Vošmerová, Denisa
Tato diplomová práce se zabývá postavením ekologických zemědělských podniků v podmínkách České republiky. Dosažené výsledky jsou porovnány s konvenčními ze-mědělskými podniky. Soubory zkoumaných podniků jsou rozděleny do třech kategorií dle oblasti, kde hospodaří (horské ANC, ostatní ANC a mimo ANC). Cílem práce bylo od-povědět na otázky, které vzešly z vypracované literární rešerše. Tyto otázky jsou uvedeny v kapitole Cíl práce. Pozornost byla věnována zemědělské produkci a finančním ukazate-lům. Dále také dotacím a vlivu na ekonomickou situaci podniku. To bylo posuzováno prostřednictvím podílu provozních dotací na čisté přidané hodnotě. Čistá přidaná hodnota byla taktéž využita při výpočtu ekonomické životaschopnosti podniku. Závěrem byla zkoumána i environmentální zátěž, kterou zemědělské podniky svým hospodařením způ-sobují. A to na základě srovnání vybraných nákladů. Hlavní datovou základnou byla Ze-mědělská účetní datová síť (FADN). Jedním z hlavních zjištění jsou pozorované rozdíly v intenzitě zemědělské produkce. Jak z hlediska rozdílného typu hospodaření, tak i z hlediska ANC. Pozornost byla věnována i skladbě zemědělské produkce. V ANC převládá produkce živočišné výroby, zatímco mimo ANC je větší část tvořena produkcí rostlinné výroby. Potvrzena byla také závislost zemědělských podniků na provozních do-tacích. Přičemž ekologické zemědělské podniky vykazují vyšší závislost, ve srovnání s konvenčními zemědělskými podniky. S přihlédnutím na charakteristiky ekologického zemědělství byly potvrzeny očekávané výsledky, že tento typ hospodaření způsobuje nižší environmentální zátěž.
|
|
|
Agro-environmentální audit krajiny v měřítku konkrétního zemědělského podniku
Klevetová, Eliška
Řešení mé bakalářské práce odráží celospolečenskou potřebu zmírňování dopadů zemědělské činnosti na životní prostředí v dlouhodobém horizontu založeném na principu prevence. Postupuji formou kvantitativní a kvalitativní analýzy životního cyklu zemědělského podniku včetně krajinářských souvislostí, a to především analytickým hodnocením ke konečnému návrhu řešení hospodaření zemědělských podniků. Hlavním zájmem mé práce je vytvoření podmínek pro transfer těchto výstupů do plánovací praxe s cílem osvěty ve vztahu k využívání krajiny v rámci odpovědného zemědělství. V první části práce se zaměřuji na tvorbu metodického postupu hodnocení vlivu hospodaření zemědělského činitele na krajinu, na jehož základě navrhuji optimalizační opatření za účelem podpory ekosystémových služeb a kvality produkce. Samotný audit krajiny je založen na detailní kvantitativní a kvalitativní analýze současného stavu hospodaření zemědělského podniku z hlediska vstupů a výstupů s ohledem na životní prostředí. Výsledkem analyticko-syntetického vyhodnocení je druhá část práce, tedy stanovení environmentálního profilu podniku a určení způsobu řešení problémových oblastí v hospodaření. Třetí část práce je samotný návrh optimalizace hospodaření z hlediska použitých vstupů, ochrany přírodních zdrojů a optimalizace krajinné struktury.
|
|
|
Výnosové parametry a intenzita zaplevelení prosa setého při výsevu do pomocné plodiny
DVOŘÁK, Vojtěch
Systémy využívání pomocných plodin představují jednu z cest biotických intenzifi-kací v rostlinné výrobě. Cílem práce bylo stanovit vliv lničky seté (Camelina sativa) jako pomocné plodiny při pěstování prosa setého (Panicium millet) na výskyt pleve-lů v porostu a stanovit optimální hustotu pomocné plodiny z hlediska dosažení vy-sokého výnosu zrna prosa setého. Lnička byla vyseta do porostu prosa v hustotách 100, 150, 200 a 250 rostlin/m2 ve dvou termínech výsevu a bylo sledováno zapleve-lení porostu, počátek květu prosa, výška rostlin, výnos čerstvé biomasy a výnos zrna prosa. Na základě získaných výsledků lze lničku doporučit jako pomocnou plodinu do prosa setého.
|
|
|
Využitelnost permakulturních zahrad v rámci reforestace kantonu Gualaquiza, Ekvádor
Šrubařová, Michaela
Tato diplomová práce představuje principy tvorby permakulturních zahrad s přihlédnutím ke specifickým podmínkám tropického deštného lesa v kantonu Gualaquiza, v Ekvádoru. Cílem práce bylo vytvoření návrhu projektu permakulturní zahrady, v podobě odpovídající požadavkům výběrového řízení pro malý lokální projekt. Teoretická část rozebírá alternativní způsoby a možnosti hospodaření. Následují možnosti zapojení do rozvojové spolupráce v podmínkách České repub-liky. Na základě rozvojové výzvy byla vytvořena kompletní projektová dokumentace k vytvoření permakulturní zahrady na pozemcích neziskové organizace Bosque Medicinal. V závěru práce jsou diskutovány příležitosti rozvoje projektu v budoucnosti. Závěr práce je dostupný také v anglickém a španělském jazyce.
|
|
|
Srovnání českých a světových superpotravin
Soldánová, Lucie ; Vojáček, Jan (vedoucí práce) ; Slimáková, Margit (oponent)
k bakalářské práci na téma "Srovnání českých a zahraničních superpotravin", Lucie Soldánová, Karlova Univerzita, 1. lékařská fakulta, obor Nutriční terapeut. Bakalářská práce se zabývá tématem "superpotravin" a za cíl si klade zjistit, jak se liší naše plodiny od těch zahraničních. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části mé bakalářské práce nejprve rozeberu pět nejznámějších zahraničních (avokádo, sója, goji, chia semínka a quinoa) a českých (různá semínka, mák, vlašské ořechy, borůvky a zeleninové šťávy) superpotravin. Poté se je pokusím srovnat ve čtyřech rovinách. Nutriční, ekonomické, ekologické a etické. V praktické části jsem si zvolila několik otázek týkající se problematiky superpotravin a pomocí rozeslaných dotazníků zjišťovala, jestli superpotraviny lidé znají, jaký na ně mají názor, zda je nakupují a jedí a zda i přemýšlí nad jejich původem a hlubší problematikou dovážení exotických plodin. Zjistila jsem, že více než 75% dotazovaných má o superpotravinách ponětí. Poněkud skeptických k těmto potravinám bylo celých 40% osob a jen 18,5% jim plně důvěřuje. Naopak ale skoro 73% respondentů si superpotraviny kupuje minimálně jednou týdně domů, což značí jejich častější spotřebu a ohledně lokálnosti surovin je pro celou polovinu osob tento fakt víceméně...
|
|
|
Erozní ohrožení krajiny v kontextu trvale udržitelného zemědělského systému
SIMANDLOVÁ, Veronika
V současné době je u nás cca 54% zemědělských půd ohroženo vodní erozí. Předpokladem pro trvale udržitelný rozvoj zemědělství je realizace ochrany půdy. Protierozní opatření představují soubor opatření, která kromě prioritní funkce omezení ztrát půdy významnou měrou ovlivňují i vodohospodářské poměry v krajině. Tématem mé bakalářské práce je erozní ohrožení krajiny v kontextu trvale udržitelného zemědělského systému. První část práce je zaměřena na literární rešerši týkající se trvale udržitelného zemědělství, problematiky eroze půdy a možnosti ochrany ZPF (zemědělského půdního fondu). V praktické části se zabývám konkrétním územím, na kterém byly realizovány v rámci komplexních pozemkových úprav protierozní opatření. Cílem práce bylo zhodnotit stav zájmového území před a po realizaci opatření. Dále byly vyhodnocovány jednotlivé parametry, typy a lokalizace protierozních prvků na zájmovém území, jejich porovnání s projektovou dokumentací a plánem společných zařízení.
|
|
|
Vliv střídání plodin na ekonomiku podniku
BŘEZINA, Michal
Cílem diplomové práce bylo prokázat nezbytnost uplatňování osevních postupů z ekonomického i ekologického hlediska. Bylo provedeno porovnání výnosů šesti plodin (pšenice ozimá, ječmen jarní, oves, řepka ozimá, brambor a kukuřice na siláž) u dvou zemědělských subjektů v letech 2003 - 2008. První podnik pěstuje plodiny jen v krátkodobých sledech a druhý střídá plodiny v pevném osevním postupu. Prokazatelně byly potvrzeny vyšší výnosy u podniku střídajícího plodiny. U druhého subjektu byla provedena analýza spočívající v revizi uspořádání půdního fondu a struktury pěstovaných plodin. S využitím zjištěných poznatků byl navržen nejvhodnější osevní postup aplikovatelný v praxi.
|
|
| |
host ::
RSS.